Ve 30. a 40. letech 20. století měli někteří pařížští spisovatelé pracovní adresu, která nebyla ani byt, ani knihovna, ale stůl v kavárně. Ne z póz: v zimě tam bylo teplo, spousta lidí a číšník, který nechal sedět hodiny za cenu jednoho nápoje. Tento zvyk přetrvává a vysvětluje, proč se několik teras v Saint-Germain a na Montparnassu stalo pomníky.

Le Procope, předek

Le Procope v ulici rue de l'Ancienne-Comédie vznikl nejčastěji udávaným datem v roce 1686. Jeho zakladatel Francesco Procopio dei Coltelli byl Sicilan, který přišel do Francie roku 1670. V 18. století tu bylo vidět Voltaira, Diderota a d'Alemberta. Pozor na legendy: říká se, že tu vznikla myšlenka Encyklopedie, ale historici v tom vidí spíš přikrášlené vyprávění. Le Procope také není doslova „nejstarší dosud fungující kavárna v Evropě“: je to restaurace na místě, kde kavárna dřív byla.

Flore a Deux Magots: Saint-Germain-des-Prés

Skoro proti sobě na bulváru Saint-Germain stojí dvě terasy, které zná každý. Café de Flore na čísle 172 vznikla koncem 19. století (prameny uvádějí 1885 nebo 1887). Apollinaire si tu kolem roku 1913 zřídil něco jako redakci a slovo „surrealistický“ prý zaznělo na její terase v roce 1917. Po roce 1939 se kavárna stala adresou Jeana-Paula Sartra a Simone de Beauvoir: ráno tu pracovali, po obědě se vraceli diskutovat s přáteli a večer přijímali návštěvy. Sartre říkal, že jsou tam „doma“. Každý rok v listopadu se tu schází porota, která uděluje Prix de Flore, založenou v roce 1994.

Les Deux Magots na náměstí place Saint-Germain-des-Prés mají jméno po obchodu s módním zbožím, jehož štít zdobily dvě čínské sošky; stojí dodnes na sloupu uprostřed sálu. Z obchodu se roku 1884 stala kavárna. Chodili sem Verlaine, Rimbaud a Mallarmé, ve 20. letech se tu scházeli Bretonovi surrealisté. V roce 1933 skupina přátel usoudila, že Goncourtova cena je příliš akademická, a vytvořila vlastní: Prix des Deux Magots. První laureát byl Raymond Queneau za román Le Chiendent.

Montparnasse a La Closerie des Lilas

Na Montparnassu dostala La Closerie des Lilas (171 boulevard du Montparnasse) jméno podle sousedního tanečního sálu. Chodili sem malíři a pak básníci jako Paul Fort a Apollinaire. Je to i jedno z míst amerických spisovatelů, kteří žili v Paříži ve 20. letech: spojuje se s ní Ernest Hemingway a F. Scott Fitzgerald, a vypráví se, že tu Fitzgerald dal Hemingwayovi poslechnout rukopis Velkého Gatsbyho. Tuto generaci, kterou nazýváme „ztracená generace“, zpopularizoval sám Hemingway. Jeho pařížské vzpomínky, vydané po jeho smrti roku 1964, nesou ve francouzštině název Paris est une fête. Čtěte je kvůli atmosféře, ale pamatujte, že jde o vzpomínky, které autor sám utvářel, ne o reportáž.

Jak si objednat, sednout a pracovat

Francouzská kavárna funguje podle jiných nepsaných pravidel než ta česká, a proto je dobré znát je dopředu. Pár zvyků, které vás uchrání před nepříjemnými pohledy:

  • po příchodu řekněte „Bonjour“ a při odchodu „Merci, au revoir“: zdvořilost má přednost před objednávkou,
  • „un café“ znamená espresso; chcete-li větší, řekněte „un café allongé“ nebo „un grand crème“,
  • cena se často liší podle místa (bar, sál, terasa): podívejte se na vyvěšený ceník,
  • účet vám sám nepřinesou: řekněte „L'addition, s'il vous plaît“,
  • s jedním nápojem se dá sedět dlouho, ale v době obědů buďte rozumní,
  • notebook některé podniky snášejí, jiné špatně: sledujte okolní stoly.

Ceny, revue a setkání

Tyto kavárny jsou také místa literárního života. Už koncem 19. století vznikla v patře Café de Flore roku 1899 Revue d'Action française a psal tu Charles Maurras. V La Closerie byly známé intelektuální večery „Mardis de la Closerie“ a vypráví se, že tu Lenin hrával šachy. Dnes tradice pokračuje cenami Prix de Flore, Prix des Deux Magots a Prix de la Closerie des Lilas, založenou roku 2007. Zajímavost: rodina Siljegovic vlastní jak Flore, tak Closerie. Tyto ceny nenahrazují velké podzimní literární ceny, ale dávají čtvrti vlastní literární kalendář. Pokud se tedy ocitnete na terase v listopadu, možná právě sedíte vedle poroty, která vybírá mladého autora.

Pour y aller / Praktické info

Tyto kavárny jsou velmi navštěvovaná turistická místa, takže pro klidnou práci zkuste brzké ráno nebo všední den. Otevírací doby i nabídka se mění, najdete je na oficiálních webech cafedeflore.fr, lesdeuxmagots.fr a procope.com. Pokud se učíte francouzsky, vezměte si na terasu sešit a zkuste si na místě poslechnout, jak číšníci kladou otázky: „Vous désirez ?“ nebo „Et avec ceci ?“ jsou věty, které uslyšíte často. Kavárna je tak i dobrá jazyková škola. Procházku prodlužte přes náměstí Saint-Germain-des-Prés s kostelem a pak dojděte na Montparnasse ulicí rue de Rennes.