parisien.cz
FRCS

Kultura v Paříži

Paříž není jen kulisa pro filmy: řada kulturních forem tu vznikla nebo našla své publikum. Dne 28. prosince 1895 tu bratři Lumièrové uspořádali první veřejné placené promítání. V roce 1909 oslnil Ruský balet divadlo Châtelet. Po roce 1939 psali existencialisté v kavárnách Saint-Germain-des-Prés. Fête de la musique se zrodila právě tady v roce 1982 a Festival d'Automne přináší avantgardu od roku 1972. Následuje přehled míst i akcí, které stojí za to znát: průvodce, kam za kulturou vyrazit: scény, knihy, kina, koncerty a velké akce roku.

Scény

Opéra Garnier (Palais Garnier)
© Benh LIEU SONG · CC BY-SA 3.0
Opera a balet · 9. obvod

Opéra Garnier (Palais Garnier)

Palác navrhl Charles Garnier a 5. ledna 1875 ho slavnostně otevřel prezident Mac-Mahon. Hlediště má zhruba 1 979 míst. V roce 1964 namaloval Marc Chagall z podnětu André Malrauxe nový strop kupole. Budova také inspirovala legendu o podzemním jezeře, kterou použil Gaston Leroux v Fantomovi opery. Dnes tu hraje hlavně balet Pařížské opery.

Oficiální web
Opéra Bastille
© DiscoA340 · CC BY-SA 4.0
Moderní opera · 12. obvod, náměstí Bastilly

Opéra Bastille

V roce 1982 se François Mitterrand rozhodl postavit „moderní a lidovou“ operu, protože Palais Garnier mu připadal příliš malý. Soutěž vyhrál architekt Carlos Ott v roce 1983. Hlavní sál má 2 745 míst. Slavnostní otevření proběhlo 13. července 1989 u příležitosti dvoustého výročí revoluce, pravidelný provoz začal 17. března 1990 Berliozovými Trójany.

Oficiální web
Comédie-Française – Salle Richelieu
© Daderot · Public domain
Národní divadlo · 1. obvod, Palais-Royal

Comédie-Française – Salle Richelieu

Ludvík XIV. založil Comédie-Française roku 1680 sloučením Molièrova souboru se souborem z Hôtel de Bourgogne. Proto se jí říká „Molièrův dům“, i když Molière zemřel o sedm let dříve. Od roku 1799 hraje soubor v sále Salle Richelieu (862 míst). Je to jediné francouzské národní divadlo se stálým hereckým souborem a jeho symbolem je úl.

Oficiální web
Philharmonie de Paris
© Mustang Joe · CC0
Koncertní sál · 19. obvod, park La Villette

Philharmonie de Paris

Philharmonie byla slavnostně otevřena 14. ledna 2015 v parku La Villette podle návrhu Jeana Nouvela. Hlavní sál, salle Pierre-Boulez, pojme 2 400 posluchačů usazených kolem orchestru, podobně jako v Berlínské filharmonii. Sídlí tu Orchestre de Paris a Ensemble intercontemporain. Projekt Démos, spuštěný v roce 2010, seznamuje děti s klasickou hudbou.

Oficiální web
Théâtre du Châtelet
© Arthur Weidmann · CC BY-SA 4.0
Hudební divadlo · 1. obvod, náměstí Châtelet

Théâtre du Châtelet

Gabriel Davioud divadlo stavěl v letech 1856–1862 za Napoleona III. a barona Haussmanna, otevřeno bylo 19. dubna 1862. V roce 1909 tu vystoupil Ruský balet Sergeje Ďagileva s Nižinským a Annou Pavlovovou. Po rekonstrukci v letech 2017–2021 nabízí sál s přibližně 2 000 místy muzikály, operu, koncerty a tanec.

Oficiální web
L'Olympia
© KoS · CC BY-SA 3.0
Music hall · 9. obvod, bulvár Capucines

L'Olympia

Music hall se otevřel 11. dubna 1893 na bulváru Capucines. Od roku 1954 ho vedl Bruno Coquatrix a vrátil ho k šansonu. V roce 1961 byl sál na pokraji bankrotu; těžce nemocná Édith Piaf tu tři měsíce zpívala a pomohla ho zachránit. Od 16. ledna do 4. února 1964 tu hráli Beatles na programu Sylvie Vartan.

Oficiální web
Théâtre de la Ville – Sarah-Bernhardt
© Celette · CC BY-SA 4.0
Současný tanec a divadlo · 4. obvod, náměstí Châtelet

Théâtre de la Ville – Sarah-Bernhardt

Divadlo naproti Châtelet vzniklo roku 1862 jako Théâtre-Lyrique. Od roku 1898 ho vedla Sarah Bernhardtová, od roku 1968 nese název Théâtre de la Ville. Za Gérarda Violette se zaměřilo na současný tanec a pařížskému publiku představilo Pinu Bausch. Druhý sál, Les Abbesses, se otevřel na Montmartru v roce 1996.

Oficiální web
Cirque d'Hiver Bouglione
© Coyau · CC BY-SA 3.0
Cirkus · 11. obvod, rue Amelot

Cirque d'Hiver Bouglione

Kruhovou budovu architekta Hittorffa otevřeli roku 1852 a je chráněnou historickou památkou. Od roku 1934 tu rodina Bouglione uvádí svůj cirkus. Sál během roku hostí také koncerty, taneční a humoristická představení. Kulatá manéž a těsně obklopující hlediště znamenají, že cirkus tu vidíte zblízka.

Oficiální web
La Cigale
© Andreas Praefcke · CC BY 3.0
Koncertní sál · 18. obvod, Pigalle

La Cigale

La Cigale vznikla roku 1887 jako café-concert a revue, ve 40. letech se z ní stalo kino. V roce 1987 interiér přepracoval Philippe Starck a sál znovu otevřeli Rita Mitsouko. Vestibul a bývalý sál jsou od roku 1981 chráněnou památkou. Dnes se tu střídají rockové kapely a zpěváci před 890 sedícími nebo až 1 472 stojícími diváky.

Oficiální web

Literatura

Knihkupectví Shakespeare and Company
© Jim Linwood from London · CC BY 2.0
Knihkupectví · 5. obvod, rue de la Bûcherie

Knihkupectví Shakespeare and Company

Sylvia Beachová otevřela první anglofonní knihkupectví roku 1919 a v roce 1941 zavřelo. Dnešní prodejna na adrese 37 rue de la Bûcherie vznikla roku 1951 z iniciativy George Whitmana pod názvem Le Mistral a od roku 1964 nese jméno Shakespeare and Company. Více než 30 000 mladých pisatelů, takzvaných Tumbleweeds, tu přespalo mezi regály výměnou za pomoc v obchodě.

Oficiální web
Bukinisté na nábřežích Seiny
© Ninara from Helsinki, Finland · CC BY 2.0
Antikváři pod širým nebem · Nábřeží Seiny, 4.–7. obvod

Bukinisté na nábřežích Seiny

Už v 17. století prodávali na Pont-Neuf kramáři knihy. V roce 1756 byl tento obchod kvůli dopravě zakázán a prodejci se přesunuli na nábřeží; slovo bouquiniste vstoupilo do slovníku Francouzské akademie roku 1762. Jejich zelené bedny lemují Seinu, jejíž nábřeží jsou od roku 1991 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Oficiální web
Dům Victora Huga
© Vassil · CC0
Dům spisovatele · 4. obvod, Place des Vosges

Dům Victora Huga

V domě č. 6 na Place des Vosges si Victor Hugo v letech 1832–1848 pronajal byt o ploše 280 m² ve druhém patře paláce Rohan-Guéménée. Napsal tu velkou část Bídníků. Muzeum otevřené v roce 1903 vypráví jeho život od mládí po exil. Uvidíte čínský salon zařízený pro Juliette Drouetovou na Guernsey a rekonstrukci pokoje, kde v roce 1885 zemřel.

Oficiální web
BnF – areál Richelieu
© Remi Mathis · CC BY-SA 4.0
Knihovna a muzeum · 2. obvod, rue de Richelieu

BnF – areál Richelieu

Po dvanácti letech rekonstrukce se areál Richelieu Francouzské národní knihovny znovu otevřel v září 2022, během Evropských dnů dědictví. Muzeum ukazuje poklady, jako je Grand Camée de France, Dagobertův trůn nebo Karlova šachovnice. Oválný sál je volně přístupný: stojí v něm více než 20 000 svazků, které si může prohlédnout kdokoli, bez čtenářské průkazky.

Oficiální web
Café de Flore a Les Deux Magots
© Celette · CC BY-SA 4.0
Literární kavárny · 6. obvod, Saint-Germain-des-Prés

Café de Flore a Les Deux Magots

Poté, co kavárnu Flore koupil Paul Boubal (1939), si z ní Sartre a Beauvoirová udělali své „ředitelství“: psali tu, obědvali a scházeli se s přáteli. V roce 1933 založili surrealističtí přátelé na terase Les Deux Magots vlastní cenu poté, co Goncourtovu cenu dostal Malraux; prvním laureátem se stal Raymond Queneau za román Le Chiendent. Název kavárny odkazuje na dvě čínské figurky.

Oficiální web
Muzeum romantického života
© DiscoA340 · CC BY-SA 4.0
Muzeum · 9. obvod, rue Chaptal

Muzeum romantického života

Malíř Ary Scheffer tu žil v letech 1830–1858 a v jeho salonu se scházeli Liszt, Chopin a George Sandová. V přízemí jsou předměty George Sandové, odkázané městu Paříži v roce 1928. Muzeum, které nese tento název od roku 1987, má zahradu s čajovnou ve skleníku. Od září 2024 do února 2026 bylo zavřené a znovu se otevřelo s novou expozicí.

Oficiální web
Panthéon – spisovatelé
© Dietmar Rabich · CC BY-SA 4.0
Národní pantheon · 5. obvod, vrch Sainte-Geneviève

Panthéon – spisovatelé

Soufflot budovu navrhl jako kostel svaté Genovefy na základě slibu Ludvíka XV. z roku 1744. V roce 1791 z ní Národní shromáždění udělalo národní pantheon a 11. července do ní přenesli Voltaira. Odpočívají tu také Rousseau, Victor Hugo, Émile Zola a André Malraux; v roce 2002 k nim přibyl Alexandre Dumas. Na štítu stojí: „Velikým mužům vděčná vlast“.

Oficiální web
Hřbitov Père-Lachaise
© ManoSolo13241324 · CC0
Hřbitov-park · 20. obvod

Hřbitov Père-Lachaise

Hřbitov otevřený roku 1804 se rozkládá na 44 hektarech a připomíná kopcovitou zahradu. Najdete tu hroby Oscara Wilda, Marcela Prousta, Colette, Honoré de Balzaca a Molièra, ale i Gertrudy Steinové či Georgese Pereca. Plán si vezměte u vchodu: aleje je mnoho a jména jsou někdy nenápadná.

Oficiální web

Kino

Cinémathèque française
© La Citta Vita · CC BY-SA 2.0
Filmový archiv a muzeum · 12. obvod, Bercy

Cinémathèque française

Založili ji v roce 1936 Henri Langlois, Georges Franju, Jean Mitry a Paul-Auguste Harlé. Uchovává více než 40 000 filmů, kostýmy, přístroje a archivy. V roce 1968 vyvolalo odvolání Langloise ministrem Malrauxem protesty filmařů a v dubnu se vrátil do funkce. Od roku 2005 sídlí v budově Franka Gehryho v Bercy.

Oficiální web
Le Champo
© Kotivalo · CC BY-SA 4.0
Artové kino · 5. obvod, rue des Écoles

Le Champo

Kino se otevřelo 22. června 1938 pod názvem Champollion. Od konce 90. let uvádí hlavně klasiku ve velkých cyklech věnovaných režisérům. Má dva sály o 130 a 120 místech. François Truffaut mu říkal své „hlavní stanové“ a Claude Chabrol svou „druhou univerzitou“.

Oficiální web
Le Grand Rex
© Thomas Laconis · CC BY-SA 4.0
Art deco kino · 2. obvod, bulvár Poissonnière

Le Grand Rex

Jacques Haïk otevřel Rex 8. prosince 1932. Hlavní sál s přibližně 2 700 místy napodobuje středomořské městečko pod hvězdnou oblohou. Kino je od roku 1981 chráněnou památkou. Od roku 1954 tu každou zimu probíhá vodní show „Féerie des eaux“; k devadesátinám dostala fasáda zpět barvy z roku 1932.

Oficiální web
Max Linder Panorama
© ManoSolo13241324 · CC BY-SA 4.0
Kino s panoramatickým plátnem · 9. obvod, bulvár Poissonnière

Max Linder Panorama

Herec Max Linder koupil sál v roce 1914 a 21. března 1919 ji otevřel pod svým jménem. Dnešní sál, otevřený roku 1987 filmem Poslední císař v 70mm formátu, má 557 míst. Plátno měří 16 × 6,70 m. Je to jeden z posledních velkých jednosálových kin na Grands Boulevards.

Oficiální web
Dějiny filmu · 9. obvod, bulvár Capucines

1895 – kino se rodí v Grand Café

Dne 28. prosince 1895 uspořádali bratři Lumièrové první veřejné placené promítání v Salon indien kavárny Grand Café na adrese 14 boulevard des Capucines. Program tvořilo deset krátkých filmů, mezi nimi Odchod z továrny Lumière v Lyonu. Místo je dnes součástí hotelu Scribe: událost připomíná Café Lumière a pamětní deska na vnější zdi.

Oficiální web

Hudba

Francouzský šanson · Paříž, hudební scény

Šanson: od Olympie po La Cigale

Francouzský šanson nejlépe poznáte podle sálů: Bruno Coquatrix z Olympie od roku 1954 udělal šansonovou baštu a v roce 1961 tu zpívala Piaf. V La Cigale, kavárně s kabaretem už od roku 1887, vystupovali Mistinguett a Maurice Chevalier a po nich rockové kapely. Program se mění každý týden, sledujte weby sálů.

Oficiální web
Caveau de la Huchette
© Richardprins · CC0
Jazzový klub · 5. obvod, rue de la Huchette

Caveau de la Huchette

Tento sklípek v Latinské čtvrti se stal klubem v roce 1948 a jazzovým sálem v roce 1949. Hráli tu Lionel Hampton, Count Basie či Art Blakey a chodil sem Boris Vian. Od roku 1970 ho vlastní vibrafonista Dany Doriz. Damien Chazelle tu natočil scénu z filmu La La Land a klub se objevuje také ve filmu Marcela Carného Les Tricheurs (1958).

Oficiální web
Původ světového svátku · Celé město, 21. června

Fête de la musique: pařížský nápad z roku 1982

Fête de la musique vznikla v Paříži roku 1982 z iniciativy ministra kultury Jacka Langa a Maurice Fleureta, ředitele odboru hudby a tance. Fleuretovo heslo znělo: „hudba všude, koncert nikde“. Svátek se koná každý rok kolem letního slunovratu a rozšířil se do desítek zemí.

Oficiální web

Akce během roku

Přesná data najdete na oficiálním webu nebo v živém kalendáři. Kalendář →

Každý rok, v sobotu nejblíže 18. květnu

Evropská noc muzeí

Muzea večer otvírají, většinou zdarma, s prohlídkami a doprovodným programem. Francouzský název se používá od roku 2005; nápad pochází z berlínské Lange Nacht der Museen (1997). V některých letech se termín posunul, třeba v letech 2020 a 2021. Program si ověřte u konkrétního muzea.

Více informací
Každý rok, 21. června

Fête de la musique

Od roku 1982 hrají amatérští i profesionální hudebníci zdarma na ulicích, ve dvorech a na náměstích. Nápad vznikl v Paříži a stal se světovým svátkem. Nejsou tu vstupenky ani hlavní pódium: člověk se prochází a poslouchá, co zrovna zní.

Více informací
Každé léto, od července do konce srpna nebo začátku září

Paris Plages

Od roku 2002 město Paříž každé léto mění břehy Seiny v odpočinkové zóny s pískem, lehátky a hrami. Na místech, jako je bassin de la Villette, nabízí i vodní aktivity. Podoba a místa se každý rok mění, sledujte paris.fr.

Více informací
Každý rok, od konce května do začátku června

Roland-Garros

Tento turnaj Grand Slamu se hraje na antuce na stadionu Roland-Garros v 16. obvodu. Francouzský šampionát existuje od roku 1891, mezinárodní podoba (Internationaux de France) od roku 1925. Stadion nese jméno letce Rolanda Garrose, který zahynul v říjnu 1918.

Více informací
Každý rok, 14. července

Státní svátek 14. července

Ráno sestupuje po Champs-Élysées vojenská přehlídka; večer osvětluje Eiffelovu věž ohňostroj. V hasičských zbrojnicích se tančí na bálech. Státním svátkem se tento den stal zákonem ze 6. července 1880, který přijala Třetí republika.

Více informací
Každý rok, o třetím zářijovém víkendu

Evropské dny dědictví

Dva dny se dají navštívit místa, která bývají jindy zavřená: ministerstva, městské paláce, divadla. Akci spustil roku 1984 Jack Lang, od roku 1991 je evropská. Vstup bývá zdarma ve státních památkách, ne však všude.

Více informací
Každý rok od roku 2002; v roce 2026 (25. ročník) 6.–7. června

Nuit Blanche (Bílá noc)

Jednu noc obsazuje současné umění pařížské ulice, kostely a zahrady, vstup je zdarma. Tradičně se konala na začátku října, v roce 2026 se však uskutečnila začátkem června s tématem lásky. Termín se může měnit, vždy se podívejte na oficiální web.

Více informací
Každý rok, od září do prosince

Festival d'Automne à Paris

Festival založil roku 1972 Michel Guy a uvádí současné divadlo, tanec, hudbu, výtvarné umění a film. Nemá stálé místo: hostí ho divadla, muzea i nečekané prostory po celém městě. Každý ročník nabízí zhruba padesát akcí.

Více informací
Každý rok, o druhém říjnovém víkendu

Slavnost vinobraní na Montmartru

Od roku 1934 slavnost oslavuje cuvée z vinice Clos Montmartre, znovu osázené roku 1933, aby se zabránilo developerskému projektu. Radnice 18. obvodu a spolky pořádají průvody a program a víno se prodává ve prospěch místních sociálních projektů. Každý ročník má své téma.

Více informací
Každý rok, od konce října do začátku listopadu

Salon du Chocolat

Veletrh se v Paříži koná od roku 1995, dnes na Porte de Versailles. Sdružuje čokolatiéry, cukráře a producenty kakaa, s ochutnávkami a ukázkami. První ročník přilákal asi 57 000 návštěvníků. Ročník 2020 byl zrušen.

Více informací
Dvakrát ročně: pret-à-porter koncem zimy a na podzim

Pařížský týden módy

Fédération de la haute couture et de la mode pořádá Týden módy od roku 1973. Paříž je jediným ze čtyř velkých světových center módy, kde se konají přehlídky haute couture. Přehlídky jsou určené profesionálům, ale město kolem nich ožívá.

Více informací
Každý rok, od konce listopadu do konce prosince (v Tuileries až do ledna)

Vánoční trhy

V různých částech města vyrůstá několik trhů. Největší, v zahradách Tuileries, od roku 2018 nahradil trh na Champs-Élysées; táhne se od Louvru k náměstí Concorde. Další trh bývá v square René-Viviani u Notre-Dame. Termíny a místa se každý rok mění.

Více informací
Každý rok na jaře, zhruba dva měsíce

Foire du Trône

Je to největší pojízdná pouť ve Francii, od roku 1964 stojí na pelouse de Reuilly v lese Vincennes. Její počátky sahají do roku 957, kdy mniši dostali právo prodávat perník poblíž dnešního náměstí Nation. V letech 2020 a 2021 byla zrušena.

Více informací