Dne 1. ledna 1895 objevili Pařížané na zdech svého města vysoký a úzký plakát. Byla na něm žena s tmavými vlasy a s palmovou ratolestí v ruce. Plakát oznamoval hru Gismonda se Sarah Bernhardtovou. Jeho autorem byl mladý ilustrátor z Moravy: Alfons Mucha. Ze dne na den se stal slavným. Už víc než sto let Paříž hostí české umělce, hudebníky a spisovatele a jejich stopy se dají dodnes sledovat.

Alfons Mucha a plakát Sarah Bernhardtové

Mucha se usadil v Paříži v roce 1888. Zapsal se na Académie Julian, pak na Académie Colarossi a živil se jako ilustrátor. Koncem prosince 1894 zavolala Sarah Bernhardtová nakladateli Lemercierovi: chtěla nový plakát ke hře Gismonda. Zakázku dostal Mucha. Plakát byl vylepen v ulicích už 1. ledna 1895 a odstartoval jeho kariéru plakátového umělce.

Tehdy pracoval v ateliéru na adrese 6, rue du Val-de-Grâce v 5. obvodu. Budova je soukromá a nedá se navštívit, ale od roku 1972 je chráněná jako historická památka. Na světové výstavě v roce 1900 si Mucha vymyslel svůj velký cyklus Slovanská epopej. V roce 1910 souhlasil americký mecenáš Charles Crane, že tento projekt zaplatí, a Mucha odjel z Paříže do Prahy. Dvacet velkých pláten vzniklo v letech 1912 až 1926.

František Kupka, Čech v Puteaux

Kupka se narodil v Čechách. Studoval v Praze a ve Vídni a pak se usadil v Paříži: v roce 1894 tam už byl. Kolem roku 1906 bydlel v Puteaux na západním předměstí a žil tam až do své smrti 24. června 1957.

Právě v Paříži přešel kolem let 1910–1911 od realismu k abstrakci. Centre Pompidou má také mnoho Kupkových děl, která si můžete prohlédnout v online sbírce. Expozice se mění: před návštěvou se podívejte na web muzea.

Spisovatelé a hudebníci: Kundera, Martinů, Toyen

Milan Kundera opustil Československo v roce 1975. Usadil se v Paříži. V roce 1981 se stal francouzským občanem a považoval se za francouzského spisovatele. Zemřel v Paříži 11. července 2023. Česká republika mu vrátila občanství v roce 2019.

Skladatel Bohuslav Martinů přijel do Paříže v roce 1923. Objevil tam jazz a surrealismus. V roce 1931 se oženil s Francouzkou Charlotte Quennehenovou. V roce 1940, když se k Paříži blížila německá vojska, město opustil.

Malířka Toyen se usadila v Paříži v roce 1947, těsně před únorem 1948 v Praze. Připojila se tam k surrealistické skupině André Bretona. Zemřela v Paříži 9. listopadu 1980 a je pohřbena na hřbitově Batignolles.

České centrum, 18 rue Bonaparte

Pro opravdu živé místo zajděte do 6. obvodu, blízko Saint-Germain-des-Prés. Pařížské České centrum sídlí na adrese 18, rue Bonaparte. Podporuje českou kulturu ve Francii: výstavy, koncerty, filmy, literární večery.

Adresa má i svou historii. Na začátku roku 1916 se na dvoře tohoto domu usadila Česká národní rada. Připomíná to pamětní deska. Odhalil ji 24. března 2016 tehdejší český premiér Bohuslav Sobotka.

Možná trasa

  • Dopoledne: České centrum v rue Bonaparte a procházka po Saint-Germain-des-Prés.
  • Časné odpoledne: Centre Pompidou, kde můžete vidět Kupku, pokud je vystavený.
  • Pozdní odpoledne: rue du Val-de-Grâce, kde si zvenku prohlédnete dům s Muchovým ateliérem.

Praktické informace

České centrum najdete na adrese 18, rue Bonaparte, 75006 Paříž. Metro je blízko: linky 4 (Saint-Germain-des-Prés) a 10 (Mabillon). Otevírací doba a program se mění: podívejte se na oficiální web Českého centra. Ke Kupkovi viz web Centre Pompidou.