Prvního ledna 1895 si Pařížané na zdech města všimli vysokého úzkého plakátu: žena s tmavými vlasy, v ruce palmová ratolest, kolem ní byzantský dekor. Plakát ohlašoval hru Gismonda se Sarah Bernhardtovou, která měla premiéru koncem října 1894 v Théâtre de la Renaissance. Jeho autorem byl mladý ilustrátor z Moravy, Alfons Mucha, a z neznámého se přes noc stal slavný umělec. Plakát byl ale teprve začátek: Paříž už víc než sto let přijímá české malíře, hudebníky i spisovatele a jejich stopy tu jde dodnes sledovat.

Alfons Mucha: od Académie Julian k plakátu pro Sarah Bernhardtovou

Mucha se do Paříže přestěhoval v roce 1888 a zapsal se na Académie Julian, později i na Académie Colarossi. Živil se jako ilustrátor. Koncem prosince 1894 zavolala Sarah Bernhardtová vydavateli Lemercierovi: chtěla nový plakát k Gismondě. Zakázku dostal Mucha; plakát, vylepený v ulicích hned 1. ledna 1895, ho proslavil a odstartoval jeho dráhu plakátisty belle époque.

Pracoval tehdy v ateliéru v domě č. 6 v ulici rue du Val-de-Grâce v 5. obvodu. Budova je soukromá a nedá se prohlédnout, ale od roku 1972 je chráněná jako historická památka; chráněná je zahrada i některé interiérové prvky. Fotografie ateliéru z doby kolem roku 1902 je ve sbírce Museum of Fine Arts v Houstonu.

Na pařížské světové výstavě v roce 1900 dostal Mucha nápad na svůj velký cyklus Slovanská epopej. Když ji v roce 1910 slíbil financovat americký mecenáš Charles Crane, odjel z Paříže do Prahy. Dvacet velkých pláten pak vznikalo v letech 1912 až 1926. Na Muchovy plakáty se dnes spíš než v Paříži vyplatí podívat do Muchova muzea v Praze; plakát ke Gismondě uvidíte i online na Wikimedia Commons.

František Kupka: Čech v Puteaux

Kupka se narodil v Čechách, studoval v Praze a ve Vídni a do Paříže se přestěhoval: v roce 1894 tam už žil. Kolem roku 1906 se usadil v Puteaux na západním předměstí a zůstal tam až do smrti 24. června 1957, ve věku 85 let.

V Paříži také přešel od realismu k abstrakci, zhruba v letech 1910–1911. Obraz Amorpha, fuga o dvou barvách (1912) patří mezi mezníky abstraktní malby; dnes je v Národní galerii v Praze. Centre Pompidou přitom vlastní velký soubor Kupkových děl: v jeho online sbírce je evidováno přes dvě stě položek, od portrétů jeho manželky po velké abstraktní série z padesátých let. Expozice se ale mění, takže se před návštěvou podívejte na web muzea.

Spisovatelé a hudebníci: Kundera, Martinů, Toyen

Milan Kundera odešel z Československa v roce 1975, k čemuž ho povzbudil jeho francouzský nakladatel Claude Gallimard. Nejdřív přednášel na univerzitě v Rennes, pak se usadil v Paříži. V roce 1979 přišel o československé občanství, v roce 1981 se stal francouzským občanem a považoval se za francouzského spisovatele. Zemřel v Paříži 11. července 2023 ve věku 94 let. České občanství mu bylo vráceno v roce 2019.

Skladatel Bohuslav Martinů přijel do Paříže v roce 1923 s malým stipendiem československého ministerstva školství. Až do Roussellovy smrti v roce 1937 s ním konzultoval skladbu, poznal jazz a surrealismus a v roce 1931 se oženil s Francouzkou Charlotte Quennehenovou. V roce 1940, když se k Paříži blížila německá armáda, město opustil a už se tam nevrátil trvale žít. Jeho opera Julietta vychází z hry Georgese Neveuxe, kterou viděl v Paříži v roce 1927.

Malířka Toyen se do Paříže natrvalo přestěhovala v roce 1947, těsně před únorem 1948, a připojila se k surrealistické skupině kolem André Bretona. Zemřela tam 9. listopadu 1980 a je pohřbena na hřbitově Batignolles. Karel Čapek podle svých životopisů nějaký čas studoval na pařížské univerzitě a jeho překlady francouzské poezie ovlivnily celou generaci českých básníků.

České centrum na adrese 18 rue Bonaparte

Živé místo najdete v 6. obvodu poblíž Saint-Germain-des-Prés. České centrum v Paříži, součást sítě Českých center při ministerstvu zahraničních věcí, sídlí na adrese 18, rue Bonaparte. Propaguje českou kulturu ve Francii: výstavy, koncerty, projekce, literární večery.

Adresa má i historii. Na začátku roku 1916 se do dvora tohoto domu přestěhovala Česká národní rada, z níž se později stala Československá národní rada. Připomíná to pamětní deska, kterou 24. března 2016 odhalil tehdejší premiér Bohuslav Sobotka; text je česky a francouzsky.

Možná trasa od levého břehu Seiny do Puteaux

  • Dopoledne: České centrum v rue Bonaparte (deska z roku 1916, aktuální program), pak procházka Saint-Germain-des-Prés.
  • Časné odpoledne: Centre Pompidou kvůli Kupkovi, pokud jsou jeho díla zrovna vystavená; jinak online sbírka.
  • Pozdější odpoledne: rue du Val-de-Grâce v 5. obvodu, kde si zvenku prohlédnete dům s Muchovým ateliérem.
  • Jiný den: hřbitov Batignolles (Toyen) nebo Puteaux, kde Kupka žil.

Pour y aller / Praktické info

České centrum najdete na adrese 18, rue Bonaparte, 75006 Paříž. Nejblíž jsou stanice metra Saint-Germain-des-Prés (linka 4) a Mabillon (linka 10). Otevírací doba i program se mění, proto si je před návštěvou ověřte na oficiálním webu Českých center. Díla Kupky najdete na webu Centre Pompidou. Otevírací doba, výstavy i expozice se mění, vždy je ověřte na oficiálních webech.