Otevřete dveře pekárny na rue de Buci, počkáte, až na vás přijde řada, a když se na vás prodavačka podívá, hned řeknete: « Une baguette, s'il vous plaît. » Ledové ticho. Nechybělo vám slovíčko ani gramatika, chybělo jedno dvouslabičné slovo: « Bonjour ». V Paříži patří pozdrav při vstupu k jazyku stejně jako subjonctif a o tom, jak vás přijmou, často rozhoduje spíš on než váš přízvuk.

Bonjour, které otevírá dveře

Pravidlo je jednoduché a téměř bez výjimek: když vejdete do obchodu (pekárny, knihkupectví, malé prodejny, kavárny), pozdravíte obchodníka slovem Bonjour, i když má napilno, a při odchodu řeknete Merci, au revoir. Večer se přechází na Bonsoir. Často se přidává Monsieur nebo Madame: « Bonjour Madame ». Ve velkém obchodním domě, supermarketu nebo muzeu je to méně přísné, u pokladny ale pozdrav vždycky udělá dobrý dojem.

V metru ani na ulici cizí lidi nezdraví. Když se ale chcete na něco zeptat, začněte slovy Excusez-moi nebo Pardon: « Excusez-moi, pour aller à la gare de Lyon, s'il vous plaît ? » Taková úvodní věta působí mnohem líp než otázka vystřelená bez ouvertury.

S neznámými lidmi, obchodníky, číšníky i s každým staršího věku se používá vous. Tu je pro kamarády, rodinu, děti a mezi mladými lidmi pro uvolněné situace (večírek, studentský spolek). Když vám někdo tyká, můžete mu tykat také; jinak zůstaňte u vykání. Cizinec, který vyká příliš dlouho, nikoho neurazí, cizinec, který příliš brzy tyká číšníkovi, může překvapit. Když váháte, vykejte.

Objednávka v kavárně a v restauraci

V kavárně si sednete, kam chcete (pokud cedulka nežádá, abyste počkali), a číšníkovi dáte znamení pohledem nebo slovy « S'il vous plaît, Monsieur / Madame ». Zapomeňte na « Garçon ! », to už zestárlo. K objednání se nejlépe hodí « Je voudrais un café, s'il vous plaît » nebo « Je vais prendre… ».

Pozor na slovník: « un café » je malé černé espresso. Allongé je delší, noisette dostane kapku mléka a crème je káva s mlékem. Klasický « café au lait » se pije hlavně k snídani.

Tři praktické věci, na které se můžete spolehnout:

  • Service compris. Ceny na lístku jsou ty, které zaplatíte, včetně obsluhy (na jídelních lístcích bývá poznámka « prix service compris »). Spropitné je dobrovolné; mnoho lidí nechá za dobrou obsluhu pár drobných, ale nikdo ho nemůže vyžadovat. Viz stránka úřadu DGCCRF.
  • Carafe d'eau. V restauraci si můžete říct « Une carafe d'eau, s'il vous plaît »: obyčejná voda z kohoutku k jídlu se neúčtuje. V kavárně, kde si dáte jen kávu, je pravidlo méně jasné, ale prosba je běžná a slušná.
  • Formule. Řada restaurací nabízí o poledne formule (předkrm + hlavní chod nebo hlavní chod + dezert) či menu za pevnou cenu. Často se to nejvíc vyplatí; denní nabídka bývá napsaná venku nebo na tabuli.

Nakonec požádáte: « L'addition, s'il vous plaît ». Číšník účet často nepřinese sám od sebe; není to nedbalost, jen se hosté nehoní.

Objednáte francouzsky a dostanete anglickou odpověď. Stává se to a málokdy je to výsměch: v turistických čtvrtích přechází personál do angličtiny, aby to šlo rychleji, nebo protože vám chce udělat radost. Tři tipy:

  • Řekněte větu pomalu a zřetelně a na začátku nezapomeňte na « Bonjour »: berou vás vážněji.
  • Odpovězte zdvořile francouzsky a nemusíte se třikrát omlouvat: « Je préfère parler français, si ça ne vous dérange pas. »
  • Odbočte z hlavních turistických tras: v kavárně ve čtvrti vám většinou odpoví v jazyce, který jste zvolili.

Typické chyby Čechů

Několik nástrah, které se u českých studentů opakují:

  • Neříká se « Je suis 20 ans »: věk se ve francouzštině vyjadřuje slovesem mít: « J'ai 20 ans ».
  • Falešní přátelé: « une librairie » je knihkupectví (půjčovat knihy se chodí do « bibliothèque »); « actuellement » znamená „právě teď“, ne „ve skutečnosti“ (to je « en fait »).
  • Koncové souhlásky: v « Paris », « trop », « beaucoup » se koncové s ani p nevyslovuje.
  • Automatické tykání: čeština přechází k tykání rychle; ve Francii se cizí lidé vykají.
  • Zapomenuté « s'il vous plaît »: formule provází téměř každou prosbu, i úplně obyčejnou.

Dvanáct vět do kapsy

Výslovnost je přibližná, čtěte česky:

  • Bonjour, Madame (bonžúr madam): při vstupu.
  • Je voudrais un café, s'il vous plaît (žö vudré an kafé…).
  • Une carafe d'eau, s'il vous plaît (ün karaf dó).
  • Qu'est-ce que vous me conseillez ? (kes kö vu mö konsejé): když chcete poradit.
  • Qu'est-ce que c'est, le plat du jour ? (kes kö sé, lö pla dü žúr).
  • Je suis allergique à… (žö süi aleržik a): vždy užitečné.
  • L'addition, s'il vous plaît (ladisjon…).
  • Excusez-moi, où est le métro ? (ekskyzé moa, u é lö metro).
  • Pardon ? (pardon): když chcete, aby někdo větu zopakoval.
  • Pouvez-vous répéter, plus lentement ? (puvé vu repeté, plü lanmon).
  • Je ne comprends pas. (žö nö komprán pa).
  • Merci beaucoup, bonne journée ! (mersiboku, bon žurné).

Pour y aller / Praktické info

Před odjezdem se dá zdarma trénovat na těchto stránkách: Apprendre le français avec TV5MONDE (cvičení podle úrovní z videí), Français facile od RFI (zprávy v pomalém tempu) a v Praze kurzy a zkoušky Institut français de Prague. Pravidla o cenách a obsluze v restauracích najdete u úřadu DGCCRF.